Začaly jsme jako dvě nadšenkyně do arteterapie, já, Tereza Kuttnerová a Blanka Sýkorová. Svedla nás dohromady náhoda, potkaly jsme se v jedné práci a rychle zjistily, kolik toho máme společného. Arteterapie nás provází celým životem a dává nám směr. Bylo tedy jen otázkou času, kdy se rozhodneme otevřít vlastní ateliér.
Start byl skutečně rychlý, v září 2021 jsme se poprvé potkaly, během tří měsíců vymyslely koncept, název i logo ateliéru a do konce roku jsme měly hotový web.
Společně jsme tři roky vedly různé výtvarné a kreativní kurzy. Na pozvání jsme cestovaly po celé České republice, kde jsme školily především pedagogy, jak mohou využít prvky arteterapie ve své praxi. Kromě kurzů jsme otevřely také výtvarné kroužky a velký úspěch si získal náš vědecko-výtvarný tábor.
Já jsem se mezitím začala věnovat arteterapii i v soukromé praxi a otevřela svou první arteterapeutickou skupinu.
Po třech letech spolupráce se Blanka rozhodla z ateliéru odejít a věnovat se kariéře v online médiích. Já jsem však v živé tvorbě našla svou skutečnou vášeň, a proto jsem se arteterapii začala věnovat naplno.
V té době jsem už sama neorganizovala víkendové kurzy a budoucnost letních příměstských táborů byla nejistá. Naštěstí se ke mně začátkem roku 2025 přidala Jarka Řehořová, se kterou mě spojuje společné studium arteterapie na Jihočeské univerzitě.
Na jaře 2025 náš tým posílila také Viola Vilímková. Její odborné zázemí v oblasti speciální pedagogiky obohacuje činnost ateliéru o nový rozměr – věnuje se dětem i dospělým se zrakovým, komunikačním, mentálním, fyzickým či kombinovaným postižením a autismem.
Arteterapie mi přijde skvělým sloučením výtvarného umění a psychoterapie. Oba dva obory mám ráda již od základní školy.
Mám praxi s psychoterapií dětí, rodin, párů a dospělých. Mám dokončenou sebezkušenostní část psychodynamického hlubinného výcviku SUR se zaměřením na arteterapii a jsem kandidátní členkou ČAP.
Dále mám vystudovaný obor Učitelství výtvarné výchovy pro střední školy a základní umělecké školy v Plzni a také Arteterapii v Českých Budějovicích.
Z dalších výcviků bych mohla zmínit například Galerijní animace nebo Kids‘ Skills.
Pokud se chcete dozvědět více o mě, můžete se podívat na moje stránky:
Mým celoživotním zájmem jsou lidé a jejich příběhy, umění a kultura. Zastávám názor, že naše současné životy vycházejí z velké části i z naší minulosti. Vnímám, že každý člověk v sobě nese potenciál růstu a smysluplného života, jen nám život někdy klade překážky, díky kterým své schopnosti nemůžeme sami plně rozvinout.
Mám praxi v podpoře lidí s duševním onemocněním v rámci organizace Ledovec a působila jsem také jako arteterapeut ve Středisku následné péče organizace Point 14.
Absolvovala jsem výcvik v metodě CARe, výcvik v krizové intervenci, a výcvik ve zvládání vzteku od organizace LOM. Nyní jsem frekventantem Daseinsanalytického psychoterapeutického výcviku.
V současnosti vedu plzeňskou pobočku Poradny pro ženy. Zde jsem také koordinátorkou projektu na pomoc obětem trestných činů a pracuji jako arteterapeut.
Jako speciální pedagog, s odborností v oboru tyflopedie a psychopedie, pracuji s dětmi a dospělými se zrakovým, komunikačním, mentálním, fyzickým či kombinovaným postižením a autismem.
Nastavuji v případě potřeby alternativní metodu komunikace, poskytuji kontakty na návaznou odbornou péči a podporu, řešíme společně otázky výchovné, vzdělávací a praktické tak, aby péče o člena rodiny se zdravotním oslabením nepřetěžovala pečující.
V indikovaných případech pracuji s konceptem Bazální a orofaciální stimulace, zrakové stimulace a také formou arteterapeutických technik, s cílem podpořit psychomotorický vývoj, změnit některá maladaptivní schémata chování a zejména podpořit rozvoj osobnosti klienta.
Vzniklý výtvarný artefakt a celý proces jeho tvorby je vzájemnou komunikací a v případě dětí nevidomých, slabozrakých či autistických také příležitostí pro pochopení významu objektů a vztahů mezi nimi a světem, který je obklopuje.